čtvrtek 10. prosince 2015

Duchovní učení a zkušenost

Když čteme knihu, která nás inspiruje pro náš duchovní vývoj,
neměli bychom si myslet, že je správná,
ověřujme si text uvnitř vlastní zkušeností,
to platí i pro učení mistrů.

Každé učení by mělo být předáváno z učitele na žáka,
odkaz by neměl být nikde přerušen – i byť by to trvalo tisíce let.
To, co dostáváme by nemělo být postaveno na pouhé víře,
ale na tom, že je to skutečně logické a podpořeno zkušeností.

Neměli bychom si myslet, že by nám k ověření nepomohla i věda,
vše nám může být učením, která nás dovede k cíli.
Dokud nemáme zkušenost z určitého učení zakořeněno v srdci,
neměli bychom tím ubližovat ostatním.

Stavět na víře a dogmatech může způsobit milné představy,
stavět na zkušenosti nás může skutečně v hloubi obohatit.
Skepticismus na duchovní cestě nemusí překážet,
může nás i přesto dovést k cíly.
To, co je v rozumu se dostane i přesto do srdce a potvrdí
nebo vyvrátí dané učení.

Je skutečně důležité si učení z knih a mistrů ověřovat,
mít zdravý odstup a až poté, co se otevřeme a naše
zkušenosti se objevili jako bohatství a štěstí,
můžeme toto štěstí předávat dále.
Dokud tomu tak není – neubližujme daným učením ostastním.

Žádné komentáře:

Okomentovat