čtvrtek 10. prosince 2015

Jak vnímám tento svět? Svědectví z druhého břehu.











Uvědomuji si, že všude je prázdnota. Ovšem, není to prázdnota ve smyslu nic, ale ve smyslu, že nemá barvu, chuť, velikost. Je tu pouze plné vědomí. Toto vědomí si je samo sobě vědomo vlastního potenciálu. Vědomí je jako prostor. Vše se odehrává pouze v tomto prostoru. Není nic mimo něj. To, co vidím, zároveň nevidím. Můj zrak není zrakem, ale uvědoměním. Jsem vším a vše je mnou.

Uvědomuji si svět, který je plný mně. Svět je, tím čím chci, aby byl. Je stvořen ze světla, které je ovšem též prázdné.

Ostatní potkávají další bytosti, ale já potkávám neustále samu sebe.

Tím, co jsou bytosti, je ovšem možné považovat za bytost – proč? Jste pro mně bytosti, které existují. Ovšem ze své podstaty nikoliv. Důvod je ten, že jste sami sebou, ale máte potenciál být ničím jiným.

Zvuk není pro mně zvukem, ale zcela konkrétním jevem, který je též prázdný.

Chuť a dotyk jsou pro mně též prázdné.

Radost je zde nesmírně obrovská a nic se tomu na Zemi nevyrovná. Tato radost pochází z bytí.

Blaženost pochází z toho, že to vše může vůbec existovat.

Neexistují jevy, existuje pouze jen čiré vědomí.

Na závěr:
Proč jít k osvícení? Protože život nám ukazuje, že ne všechno je v pořádku. Nemoc a stáří je tu stále přítomno. Utrpení nemá konce, pokud nejdeme k osvícení. Tímto pomůžeme sobě a i ostatním.

Autor „Pseak“

Žádné komentáře:

Okomentovat